Brněnská přehrada (v hantecu Prýgl) je vodní dílo na Svratce. Přehrada vznikla vystavěním hráze na 56. říčním kilometru Svratky a zatopením údolí s obcí Kníničky. Přehrada dříve sloužila jako zásobárna vody pro Brno (nyní se využívá vody z Vírské přehrady a vody z vrtů v Březové), k rekreaci a také jako zdroj elektrické energie. Přehrada je také nazývána vodní nádrž Brno, dříve též Kníničská přehrada, v současnosti však převládá pojmenování po Brně. Místní o přehradě v hantecu běžně mluví jako o „pryglu“ nebo „priglu“.

Myšlenka na stavbu přehrady na Svratce se objevovala od začátku 20. století, ale k její realizaci došlo až v letech 1936 – 1940. Hlavním investorem bylo tehdejší ministerstvo veřejných prací a vedle Brna se na ni 25 % podílela také Země moravskoslezská^[1].

Vzdutí přehrady začíná pod splavem u Tejkalova mlýna ve Veverské Bítýšce a k hrázi na hranici brněnských městských částíBrna-Bystrce a Brno-Kníničky měří necelých 10 km. Zatopená plocha je 259 ha. Stálé nadržení dosahuje 7,6 milionů m³, zásobní prostor pak 10,8 milionů m³. Betonovágravitační hráz má v koruně šířku 7,14 m a délku 120 m, v nadmořské výšce 233,72 m ční 23,5 m nade dnem.

Hydroelektrárna využívá jednu Kaplanovu turbínu o výkonu 2,88 MW^[2] (instalovaný výkon je 3,1 MW^[3]). V případě ostrovního provozu (tj. samostatně, odpojeno od sítě např. při rozpadu přenosové soustavy) může být tato využita k rozběhu plynové spalovací turbíny v teplárernském provozu Červený mlýn. Jako vyrovnávací nádrž slouží komínskáMVE.

Na konci druhé světové války ustupující německá armáda vozovku zaminovala a umístila na hráz sud s trinitrotoluenem (původně měly být výbušniny umístěny do potrubí hráze, ale to bylo zaměstnanci z rozkazu ochrany před sabotáží zabetonováno) a do domku hrázného Šikuly kulomety. Šikula s několika lidmi, ukrytými ve strojovně elektrárny, konvoj Rudé armády varovali, ale Šikula byl postřelen. V současnosti je na hrázi umístěná jeho plaketa.